Mám ještě pár osobních poznámek ke stavbě. Znovu chci předeslat, že se mi závody opravdu líbily, že za ně patří celému týmu poděkování, a tyhle komentáře jsou jen vyjádřením určitého pocitu, nad kterým asi má cenu se zamyslet, ať už to zamyšlení dopadne jakkoliv. :-)

1. V neděli mi přišlo, že tam bylo zbytečně moc Zetek. 6 z 18, vynechám-li A-Z kvíz, to o dost překračuje tradovanou hranici 25%. Někdy člověk postaví víc Zetek, protože má (nebo si myslí, že má) dost pěkných Zero problémů, které by jako non-Zero tak pěkně nevyšly. Proč ne. Ale nedělní K1 a K20 by IMHO šly postavit jako pěkné a těžké non-Zero problémy (u K1 mohlo být samotné mečování přiměřeně těžké a u K20 by se hledání referenčního stromu prakticky nelišilo, kdyby to byl non-Zero problém).

2. Nepochopil jsem, proč některé pěšinky, po nichž se mělo jít ke K2 až K4, byly vyřešeny zesílením symbolu pěšiny a u některých se jen přidělala fialová čára "povinného postupu". Ani zkušení závodníci často ten rozdíl v síle symbolu pěšinky nepoznali a po cestičce přímo ke dvojce šlo prý dost lidí. IMHO se ta čára povinného postupu měla namalovat všude a pro jistotu ještě škrtnout tu cestičku ke dvojce. Lidi nejsou na rozlišování síly pěšinky na ISOM mapě zvyklí...

3. Opravdu čistě osobní názor - fak nemám rád paralaxy typu K3 nebo K17. OK, jsou situace, kdy jsou kontroly vidět z jediného místa, to už je životm, ale tady to nebyl ten případ. Pokud se musím jít na kontrolu podívat odjinud a změní to písmenka, je to "part of the game", jak říká Owe Fredholm. Ale pokud se mi u klacku rojí vozejky, já si stoupnu o metr vedle a mám jiný pořadí, rozhodujou o výsledku jiný věci než orienťácký dovednosti. Uznávám, že na podobné věci už doplatilo víc lidí, pojďme si na to třeba udělat speciální trénink, ale neotravujme si navzájem život. Je to další věc, kterou dokážeme fooťákům tenhle sport zprotivit...

L

Doplnil bych pár postřehů z mé první stavby trati:
- i na první pohled lehká časovka může být oříškem pro závodníky v časové tísni
- nemapovaný objekt by měl být vždy menší než sousední mapovaný
- snaž se udělat výsledky (předběžné) co nejrychleji a zveřejnit je
- dvě časovky na začátku znamenají startovní interval 2-3 minuty, jedna se do minuty nevejde
- i u málo obsazeného závodu počítej do cíle 2 lidi, na časovky raději také dva.

nejvice se mi libil bod 7, je videt, že Tomáš Leštínský je v této disciplíně zacatecnik

> 2 žádný orientační běžec neuzná, že nemá pravdu on, ale někdo jiný

To neni uplne pravda. Podivej, nakonec jsem i ja uznal, ze's mela s D1C1
na GPS pravdu...

> 3 je třeba nebýt nasraný, když mi všechny kontroly strhají, viz bod 1, 2
> 4 nečekat, že mě někdo pochválí nebo ocení moji práci

Neslo o me, slo o nezainteresovane pomocniky.

> 5 trail se nestaví pro vozíčkáře, je potřeba jim jen umožnit "rovné" podmínky
> 6 vozíčkáři většinou nejsou orienťáci, závody berou jako společenskou akci, závod je jenom podružný problém

To si castecne protireci. Prave proto, aby mohli mit spolecenskou akci,
je treba jim traily stavet. :-) Ale jestli's myslela, ze to nemusi byt
na asfaltovych cestach, tak to mas pravdu. Akorat musis pridat nekolik
poradatelu navic jako tlacice...

> 8 nečekat, že na závodě vydělám, nebo že startovné pokryje moje náklady

:-) Jsem asi tak -5000Kc. Kdyby melo startovne pokryt (byt jen uznatelne)
naklady, muselo by byt 1000Kc. Startovne je symbolicka zalezitost.

> 9 pokud využívám pomoci dalších osob ( je to téměř nezbytné), musím jim poděkovat/ odměnit je sama, nikdo jiný to za mě neudělá

Ale to ja jim samozrejme dekoval a chvalil. To byl spis z jejich strany
udiv a pochybnost, jestli se meli zapojovat do tak "nepovedene" akce.

> 10 pokud mám podporu ve vlastním oddíle, jsem šťastný člověk, většina orienťáků trail-o nebere

A to prave musime zmenit.

> 11 stavět závod co nejblíže místu bydliště, každý kilometr cesty se počítá

Vypravej mi o tom... :-)

> 12 po závodě nechat dostatečný časový prostor na diskuse, nesbírat kontroly hned, spousta protestů zmizí, když si závodník projde trasu v klidu bez emocí a zjistí, že měl vlastně stavitel pravdu

To by bylo fajn, ale ne vzdy to tak pujde.

> 13 propagaci trailu neprospěje, když jej postavíme u foot závodů, ale na jiném místě

Dobra, beru, ze to byla spatna volba. Ale z toho mala, co se mi ozvalo
oddilu, mi to tak nepripadalo. Chce to pristi rok zacit podstatne driv
planovat kalendar.

> 14 otázka priorit - chci mít všechny závody v dobré kvalitě nebo být vděčný za každý závod

Rekl bych, ze oboji. Jen je treba to lepe deklarovat. Napr. pohar/nepohar.

> 15 co stavím? Elitní trať pro 5 (max 10) závodníků nebo náborovku pro 5 (max 10 závodníků)?

Ano, to jsem opravdu resil. Slo by to samozrejme udelat jako dve kategorie,
ja jsem se misto toho snazil namixovat lehke i tezke kontroly.

> 18 nechat "advisora" řešit problém bez ovlivnění, vysvětlování záměru

To je asi opravdu dulezite. Mne hlavni rozhodci stavbu (z cesty) kontroloval,
ale uz byl samozrejme ovlivnen.

> 19 pokud vymyslím řešení a potom postavím kontrolu, musím hledat další způsoby řešení a neustrnout na své prvotní genialitě

Ale to jsem samozrejme delal, jenze nikdy nenajdes vsechny varianty,
ktere zavodnici vymysli.

> 21 k vyřešení problému by nemělo být zapotřebí zaměřovací buzoly

Marianky sly podle me jit uplne bez buzoly.

> 22 vykolíkovat všechny kontroly předem, i falešné

Pokud sam neroznasis, tak urcite.

> 23 nechat si nezávislým chytrým orientačním běžcem zkontrolovat kolíky podle řešení

Od toho by tam mel byt hlavni rozhodci (advisor).

> 24 zapíchat lampiony a zkusit si řešení z cesty, porovnat pohled stojícího a sedícího

To je dulezite, sami jsme kvuli tomu museli nektere lampiony menit.

L

Jano skvělý nápad, v rychlosti jsem přečetl, vrátím se určitě ještě k tomu později.
První mě napadá ještě rozlišovat dva druhy trailu:
Parkový (otevřený průhledný terén plný liniových a bodových prvků)
Lesní (málo průhledný, relativně chudý na prvky)
Stavba trati v prvním typu je o mnoho složitější než ve druhém z důvodů mnohonásobně většího počtu možných řešení. Možná se to časem zvrhne ve specielní disciplínu "park trail"

délkou příspěvku asi Libora netrumfnu, ale sepsala jsem několik nesouvislých bodů, které mě napadaly při čtení různých příspěvků, přidejte svoje názory a vydáme stavitelovo desatero (dvacatero? třicatero? padesátero? ...)

1 trail-o je disciplína, kdy se všichni dohadujou, protože jsou samozřejmě chytřejší než stavitel (v Česku?)
2 žádný orientační běžec neuzná, že nemá pravdu on, ale někdo jiný
3 je třeba nebýt nasraný, když mi všechny kontroly strhají, viz bod 1, 2 (kritizovat je vždy jednodušší)
4 nečekat, že mě někdo pochválí nebo ocení moji práci
5 trail se nestaví pro vozíčkáře, je potřeba jim jen umožnit "rovné" podmínky
6 vozíčkáři většinou nejsou orienťáci, závody berou jako společenskou akci, závod je jenom podružný problém
7 názor laika - trail-o je závod pro vozíčkáře, měl jsi je nechat vyhrát
8 nečekat, že na závodě vydělám, nebo že startovné pokryje moje náklady
9 pokud využívám pomoci dalších osob ( je to téměř nezbytné), musím jim poděkovat/ odměnit je sama, nikdo jiný to za mě neudělá
10 pokud mám podporu ve vlastním oddíle, jsem šťastný člověk, většina orienťáků trail-o nebere
11 stavět závod co nejblíže místu bydliště, každý kilometr cesty se počítá
12 po závodě nechat dostatečný časový prostor na diskuse, nesbírat kontroly hned, spousta protestů zmizí, když si závodník projde trasu v klidu bez emocí a zjistí, že měl vlastně stavitel pravdu
13 propagaci trailu neprospěje, když jej postavíme u foot závodů, ale na jiném místě (sjízdném pro vozíčkáře = trail je pro vozíčkáře), po závodě okamžitě sebereme kontroly a potom se týden na fóru dohadujeme, že každá druhá kontrola byla špatně
14 otázka priorit - chci mít všechny závody v dobré kvalitě nebo být vděčný za každý závod
15 co stavím? Elitní trať pro 5 (max 10) závodníků nebo náborovku pro 5 (max 10 závodníků)? Vynaložené úsilí nikdy neodpovídá výsledku! Stejně jako jet 600? Km do Maďarska a tam zjistit, že to není švédská liga (moje první stavba trail-o: 5 závodů Silesia 2006 = 2 odpoledne, jeden závod na Hradci 2007 5 odpolední)
16 na současných mapách (i sprintových) se trail postavit nedá, je potřeba mít mapy speciálně pro trail nebo mapy hodně upravovat, ale do toho se dá velmi lehce zamotat
17 noční závod stavím v noci, odpolední odpoledne - jiné světelné podmínky
18 když zapíchnu stojan v terénu, už jsem viděla prostor z jiného pohledu než závodník, tudíž zkresleně, je potřeba vrátit se na cestu a začít od nuly řešit problém, většinou se už ale nedokážu oprostit od pohledu z druhé strany - nechat "advisora" řešit problém bez ovlivnění, vysvětlování záměru
19 pokud vymyslím řešení a potom postavím kontrolu, musím hledat další způsoby řešení a neustrnout na své prvotní genialitě
20 pozor na rychle rostoucí vegetaci, kontroly se mohou stát zcela neviditelnými
21 k vyřešení problému by nemělo být zapotřebí zaměřovací buzoly
22 vykolíkovat všechny kontroly předem, i falešné
23 nechat si nezávislým chytrým orientačním běžcem zkontrolovat kolíky podle řešení
24 zapíchat lampiony a zkusit si řešení z cesty, porovnat pohled stojícího a sedícího