Nikdy nepromyslis vsechny postupy vsech zavodniku. Ale opravdu je dulezite pokusit se realne si predstavit, ze jses zavodnik a jak to budes resit, a ne jen se podivat na klastr a rict: tamten je spravny. A i kdyz je, je treba proverit vsechno ostatni. Napr. na D2K14 vzdalenost od stromu... ;-)
Co se tyce D2K5, ja jsem se nahoru taky vracel az pote, co mi to zezdola pripadalo moc blizko, protoze bylo jasne, ze seshora nebude videt ten lampion a bude nutne si pomoct nejakym stromem, coz je vzdycky pakarna.

Myslis "nechat" jako stavitel nebo jako zavodnik?
Jako stavitel - nic! Samozrejme, pokud mas dost casu, coz Vy jste nemeli. Ja kdybych jako stavitel prisel do terenu do mista, kam chci dat kontrolu a zjistil takovejhle pruser se skalou, cca dve hodiny bych si kreslil tu skalu, meril dylky, meril uhly, stavel polygony... A tim bych pro ten den skoncil. Doma bych to namaloval do OCADu, vytiskl a vyrazil do lesa druhy den. Ano, ztratil jsem tim den. PET2011 me stalo 300h jeste pred zacatkem zavodu. Pokud tech 300h nemas, budou mit zavodnici v necem smulu...
Jako zavodnik? Pouceni z Falunu - neupnout se na jednu vec. Jasne, ze jsem se jako debil chytil toho sloupu, protoze zamerna linie pres nej bylo to nejjednodussi. A nemusel jsem v ty ne zcela prehledny strani na druhy strane pruseku premejslet, co mapar namaloval skalou a co jenom vrstevkama, prestoze to byla regulerni skala, ale "nalezato". Bylo to nejjednodussi a nebylo na prvni pohled zrejme, ze ten sloup je blbe. Naproti tomu na Vasem D2K17 bylo zrejme, ze ta skala je blbe - alespon co se tvaru tyce. Tady to bylo jednodussi, protoze tvaru se proste chytit nedalo, takze clovek musel hledat neco jinyho - IMHO vsechno ostatni plus minus sedelo. Ale napr. na D1K4 to bylo jiny - tam nesedel tvar samotneho objektu s kontrolou - a tvar takoveho objektu se uz ignoruje obtizne. Kdyby aspon sedela ta zamerna linie pruhledem mezi skalami s polohou uprostred skaly, taky by se na ten tvar objektu dalo zapomenout, ale kdyz tam nesedi tri veci vuci sobe, neni zjevne, co ma zavodnik ignorovat.

Dobry napad. Ja jsem po sobotnim Petrine zvazovala dokonce MP3 s muzikou, ale to by mi asi neproslo. Nevim, zda jsou spunty dostatecne odhlucneni.
Spunty by slo jiste prohlasit za zdravotni pomucku.

Stavím se do fronty děkovačů. Zní mi to trošku ohraně, teď už, ale já bych teda chtěla poděkovat hlavně Pakuovi, protože tomu víkendu dal nejvíc z nás všech. Doufám, že zase brzo něco postaví, protože myslím, že má dobrý styl a oko na trailový věci. S radostí budu zase něco oponovat :-)

Za sebe a oponenturu si odnáším poučení, že
- nebylo až tak jednoduché se mimo závod vcítit do myšlení závodníka a promyslet všechny postupy. Dílem možná i proto, že jsem měla postavené vždy jen některé kontroly (logicky), takže např. u 5 jsem vůbec nezvážila variantu proměření od trojky, resp. od té cesty z dvojky dolů. V závodě bych před tím, než sjedu kopeček dolů, uvažovala nahoře, jestli tam nemám nějaká vodítka.. protože vracet se nahoru by se mi zbytečně nechtělo. Taky bych odtamtud za normálních okolností ten lampion asi viděla a zastavilo by mě to samo - při oponentuře jsme ale lampiony stavěli až když jsem byla na RS 5-6-7. Zkusím si pamatovat pro nějaké příště :-)
- v souvislosti s nedělní 17 - kde je ta hranice, co "nechat" nepřesné, protože existují další vodítka? Na 17 moje první myšlenky vedly ke skále, protože prostě byla vidět nejvíc. A ta zrovna zřetelně neseděla. Takže nutila hledat jiná řešení. Bylo by to ale správně? Pro mě je to jakási nová úroveň trailu.. "vykašlat" se na sice velký objekt, ale viditelně nepřesný a soustředit se na jiné způsoby a techniky.. Tak to evidentně vlastně bylo v již zmiňovaném Falunu na ETOC 2012. Tam sloupy nikoho nepohoršovaly, tedy, nikoho z těch ze Severu.. Nikdo je nebral v úvahu, bylo to tam normální.. Jen my zvyklí zkoumat všechno ze všech stran jsme se divili.

Chcel by som sa touto cestou poďakovať za príjemné strávené chvíle pri našich trailových začiatkoch. Ďakujem aj za vašu ochotu počúvať naše (možno pre vás triviálne) otázky, aby sme sa posunuli v chápaní trailo ďalej a mohli odovzdať skúsenosti na Slovensku.
Učíme sa, čo bolo vidieť na sobotňajšom preteku, keď nám celkom idú klasické orienťácke problémy, ale máme skôr problémy s chápaním špecialít, ktoré sú typické pre trailo (zámerné línie, čo je údolíčko dole pri jednej a pri viacerých vrstevniciach a podobne).
Nedeľa doobeda sa nám veľmi páčila (mal som pocit, že predložené problémy mi boli ako orientačnému bežcovi bližšie), aj keď o lepšie umiestnenie sme sa obrali pokazením predposlednej kontroly, keď už sme boli s bratom vizuálne v cieli a zabudli sme na základnú poučku, že najprv sa mám presvedčiť o správnej polohe a až potom riešim umiestnenie. Poučenie pre nás, že pozornosť treba udržiavať až do úplného konca a že naozaj kvalitná a trvalá koncentrácia je veľmi dôležitá pre trailo a bude ju treba trénovať.
TEMPO sme šli a videli po prvýkrát, takže to bola pre nás cenná skúsenosť. Ja osobne si odnášam ponaučenie, že sústrediť sa je veľmi dôležité. Povedať bé a dé je pre zapisovateľa to isté a musím sa naučiť hovoriť medzinárodné kódy. A tiež musím výrazne potrénovať v identifikácii správnych strán z piktogramov a následne to preniesť do otočenej mapy.
Tešíme sa na ďalšie trailo preteky u vás a radi by sme vás pozvali na preteky, ktoré budeme tento rok usporiadavať na Slovensku. Onedlho (cca behom týždňa) plánujeme spustiť slovenské trailové stránky, ktoré nájdete na adrese trail.orienteering.sk a kde nájdete ďalšie informácie.
Ešte raz ďakujem za pekný jarný trailový víkend.

Já bych chtěl věřejně poděkovat Jirkovi, že tu stavbu na Petříně bez řečí vzal, ačkoliv jsme to nijak společně dopředu neplánovali. Prostě jsem ho jen oslovil, že na to sháním stavitele a on hned kývnul. Třeba kdyby to takhle po mém vzoru zkusilo víc lidí, bylo by i víc závodů. Mno spíš to ale byla veliká šťastná náhoda.

V průběhu příprav jsme měli dost velké časové problémy (nemoc mi užrala zhruba 2/3 času vymezeného na přípravy map a tratí), původní o-mapa se ukázala jako nepoužitelná, nová vznikající v šibeničním termínu byla sice mapovaná kvalitním uznávaným mapařem, jehož styl ovšem jak na potvoru moc neodpovídá stylu mapování vyžadovanému pro trail-o (je známý značnou mírou generalizace, s tím měřením průhybů skalek by se vám notně nasmál).

Na Petříně jsem byl na oponentuře Jirkových výmyslů poprvé 6 dní před závodem. Dorazil jsem na sraz přímo z oponentury ve Hvězdě (ano, obě oponentury proběhly ve stejný den a obou jsem se kupodivu zúčastnil) s dvouhodinovým zpožděním 3 hodiny před setměním. Jirka mě uvítal s tím, že má vymyšlených 12 kontrol. Viděl jsem to dost černě. Z Petřína jsem odcházel 3 hodiny po setmění, několik kontrol jsme vymysleli společně potmě s čelovkou.

V těchto podmínkách dopadla trať na Petříně myslím přímo nádherně. Na místě jsme jí dodělávali ještě ve středu večer opět s čelovkou.

Petřín jsme dostali od mapaře jako první, až pak se vrhl do Hvězdy. Většinu kontrol ve Hvězdě jsem měl naplánovanou podle staré mapy 1:7500, což bylo fajn vzhledem k časovému pressu, ale nakonec se to projevilo dle očekávání jako nevýhoda. V některých místech vnesla nová mapa jiný pohled, s kterým jsem jako stavitel nepočítal a už jsem neměl čas mapu výrazně měnit. V jiných místech jsem úlohy na novou mapu adaptoval, ale zas jsem třeba nestihl pečlivě prověřit vše, co závodníci k řešení používali.

A perlička: Až budete stavět trať trail-o, dávejte si pozor, aby vám úprava mapy kvůli jedné kontrole nerozhodila jinou kontrolu! :-) Někdy není vůbec snadné přijít na to, co je v mapě špatně. S čím hýbnout, aby vše do sebe zapadlo, jak má. Na druhou stranu, správně identifikovat, která konkrétní věc v mapě nesedí, to je docela důležitá schopnost pro trailisty.

Moc rád a moc moc děkuji Janě Kosťové za oponenturu ve Hvězdě. S Janou jsme strávili v terénu velkou část neděle před závody a znovu ještě část středečního odpoledne. Až na celkem umírněnou honičku jsme si to krásně užili, měli jsme velké štěstí na počasí. Jana pomohla spoustu kontrol upravit tak, aby mohl závod zdárně proběhnout.

Bohužel jsem vysekl dvojchybu při roznosu kontrol. Nechtěl jsem pomocníky roznašeče a hlídače hnát do Hvězdy před osmou ranní a přitom jsme start kvůli nabitému programu posouvali z 10:00 na 9:30. Při roznosu byl takový spěch, že jsem se nestíhal koukat do mapy a stavěl po paměti :-)) Tak se stalo, že jsem oběma dvojicím kontrol ve vracečkách (OBĚMA! - kde byla nějaká spravedlivá pravděpodobnost, když jsem jí potřeboval :-) prohodil pořadí oproti pořadí v závodní mapě. V tomto případě je poučení takové: Těsně před ukončením roznosu / těsně před startem nechte proběhnout trať orienťákem, který zkontroluje, že jsou všechny kontroly na místě se správným počtem stojanů a s rozhodovacími stanovišti očíslovanými ve správném pořadí.

U závodu tempO jsem chtěl původně důkladně promapovat Ladronku a naplánovat kontroly mezitím, než Sosna domapuje Hvězdu. Místo toho jsem ležel doma s angínou resp. dvě stanoviště jsem zvládl ještě na antibiotikách. Takže tempO vznikalo dost útržkovitě a v závěru hlavně při přesunech mezi Hvězdou a Petřínem. Ještě, že závodníci při tempO dostávají z mapy jen malé kousky a navíc vždycky jen na pár vteřin. A ti schopnější odhalit chyby je dostávají často dokonce na kratší čas než ti neschopnější. Poučení z tempO je spíš pro ostatní: Stavte závody tempO, je to nenáročné, zvláště v porovnání se stavbou trail-o pocítíte velmi příjemný rozdíl.

Jako specialista na technické vychytávky se chci úplně obecně zeptat, co si myslíte o možnosti závodit se špuntama v uších. Je to přípustné nebo už ne?

Tak teda začnu zase já...

Především moc dík za závody, všichni jsme se potřebovali trochu rozehřát, i počasí jste na to objednali sqělé.

Sobotní debut vyšel Jirkovi Fišerovi na výbornou. Nějaké drobné chybky by se našly, ale jejich počet nepřekročil míru očekávanou ani u daleko zkušenějších stavitelů. Snad jen maličkost - když už jste při roznosu viděli, že tu křižovatku neopravili, měl startér všechny upozornit, že to směj obejít po trávě.

PaKuOva neděle by byla ještě lepší, kdyby měl včas mapu a mohl poopravit kritická místa a kdyby nepodcenil roznos...

TempO trochu utrpělo množstvím lidí a časovým rozpliznutím díky němuž se zhoršily světelné podmínky. Jinak standardně velmi dobrá trať našeho TempOvého specialisty stavitele.

Každopádně oceňuju u obou klasik především to, že pořadatelé našli koule na to tyhle terény využít. Já o nich přemýšlel už před lety (u Hvězdy na Větráku jsem bydlel na kolejích a Petřín mám za barákem v práci), připadaly mi na trail sqělý, ale netroufl jsem si do nich poslat lidi na káře. Jak vidno - šlo to (Kryštof sice káru skoro zrušil, ale s tím on si poradí... :-)

L